Abstrakty příspěvků
Možnosti využití video streamingu jako výukové podpory
Milan Novák (Jihočeská univerzita, České Budějovice)
Video umožňuje zachytit předmět, objekt, místo nebo proces. Vzdělávací hodnota, kterou získáme videem je zakotvená v používání při vysvětlování obsahu daného záznamu studentům. Ačkoli použití videa pro zachycení události v podobě přednášky je v současné době pravděpodobně nejpoužívanější technikou, může se zdát, že pedagogická síla videa je velkou měrou zdánlivá. Využití streamovaného videa lze rozdělit do několika základních kategorií. Lze tedy poskytnout jakousi typizaci různých způsobů reprezentace praktického využití videa v praxi. Zvolená kategorizace využívá více všeobecný rozsah a zahrnuje videozáznamy předmětů stejně dobře jako míst a objektů. Nicméně je zapotřebí vytvořit sadu kritérií, která stanovují používání videa od scénáristicky strukturované události k více spontánnímu nestrukturovanému přístupu.
Zkušenosti s prostředím eTask na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích
Václav Nýdl, Josef Milota, Marek Šulista (Jihočeská univerzita, České Budějovice)
The eTask e-learning system was originally developed in the Department of Applied Mathematics and Informatics at the University of South Bohemia in České Budějovice. Here, we give a description of the system, and some examples of its practical use. No comparison to other analogous systems is given.
Konstruktivismus ve výuce (německého jazyka) a jeho základním principům odpovídající materiály, vytvořené s podporou počítače
Jitka Bláhová (Univerzita Hradec Králové)
Se vstupem do nového tisíciletí dochází k výrazným proměnám naší společnosti, zvláště pod vlivem rozšiřujícího se využívání moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) v každodenním životě. Pod pojmem informační a komunikační technologie rozumíme, v souladu s Průchovým Pedagogickým slovníkem, "moderní prostředky didaktické techniky, didaktické programy a jimi inspirované nové formy vyučování zahrnující zejména: sítě (lokální počítačové sítě, internet a jeho prostřednictvím přístupné on-line knihovny, databáze a další zdroje informací, videokonference aj.), multimédia, která spojují různé formy prezentace informace (hypertext, obraz a animovaný obraz, zvuk atd.) na různých typech nosičů (on-line, na CD-ROM)". Právě díky vzrůstající přístupnosti se ICT začínají prosazovat i v oblasti pedagogicko-didaktické, neboť se postupně ukazuje, že mohou přispět k zefektivnění výuky. Úspěšnou aplikaci ICT ve školní praxi může, dle našeho názoru, podpořit příklon ke konstruktivistickému pojetí výuky, což hodláme doložit přehledem počítačových materiálů, naplňujících konstruktivistické principy. Tento příspěvek si klade za cíl konfrontovat vybrané s pomocí počítače vytvořené materiály, aplikované či aplikovatelné ve výuce cizích jazyků, zvláště pak jazyka německého, se základními pedagogickými principy konstruktivismu.
Počítačová gramotnost a její zvyšování prostřednictvím e-learningu
Martin Voslář (Gopas, a. s.)
Co to vlastně ta počítačová gramotnost je? Můžu o sobě říct, že jsem počítačově gramotný? Mohu to nějak zjistit? Jako jí případně dosáhnout? K čemu by mělo směřovat počítačové vzdělávání, aby bylo efektivní? Na tyto otázky není jednoduchá odpověď, nicméně už existují určité standardy, které jsou uznávány ve větším měřítku. Rovněž otázka vzdělávání není jednoduchá. Jednou z cest je i e-learning. Masarykova univerzita v Brně spolu se svými partnery připravila projekt, který má za cíl připravit uživatele pomocí e-learningových kurzů k získání mezinárodně uznávaného certifikátu ECDL.
E-learning strategicky v IS MU: od nadšeneckého k plošnému nasazení
Miroslava Misáková, Michal Brandejs (Masarykova univerzita v Brně)
Masarykova univerzita v Brně se v roce 2005 nachází ve fázi vytváření vnitřního LMS, začleněného do IS MU. Článek shrnuje některé strategie jeho budování a vysvětluje důvody, které vedly k volbě této cesty. Masarykova univerzita má díky stavu vybavenosti IT a úrovni dovedností akademické obce v IT velmi dobré předpoklady pro využití e-learningu. Dosud však e-learningové aktivity probíhaly na většině fakult jen v rámci omezeného mnnožství kurzů, jako obohocení běžné výuky díky zájmu konkrétního učitele. Cílem MU pro nadcházející období je posunout využití e-learningových nástrojů do stavu, kdy je bude schopen použít prakticky každý učitel, setkají se s nimi všichni studenti. Dotkněme se stručně některých aspektů, které nasazení e-learningu na velké univerzitě provází.
DocBook jako cesta k e-learningu
Lukáš Bařinka, Lukáš Vojtěch (České vysoké učení technické v Praze)
V rámci modernizace předmětů na Katedře telekomunikační techniky, FEL, ČVUT bylo přistoupeno k převedení stávajících výukových materiálů do elektronické podoby. Jako součást tohoto převodu bylo potřeba použité zdroje upravit tak, aby z nich bylo možné vytvářet také elektronická skripta, osnovy přednášek a cvičení, materiály k výuce a také komplexní e-learningové kurzy. Jako cílový formát převáděných elektronických materiálů bylo zvoleno XML, resp. jeho aplikace DocBook. Tento formát (značkovací jazyk), založený na formátu XML, dovoluje transformovat elektronické zdroje dat do mnoha jiných formátů (HTML/CSS, XML-based, PDF, TXT, atd.). Použitý značkovací jazyk DocBook zároveň umožňuje snadné vytváření dokumentů v tomto formátu především lidem, kteří nejsou experty v oblasti značkovacích jazyků či e-learningových aplikací, LMS apod. Tento článek by měl ukázat možnosti jazyka XML (konkrétně jeho aplikace DocBook), možnosti transformačních aj. nástrojů ke konstrukci elektronických materiálů, případně e-learningových kurzů.% Celý proces bude demonstrován na příkladu inovace předmětů na Katedře telekomunikační techniky, FEL, ČVUT.
Infrastruktura pro zpracování záznamů přednášek
Eva Hladká, Miloš Liška (Masarykova univerzita v Brně)
V příspěvku je popsán návrh, realizace a zkušenosti s provozem infrastruktury pro záznamy přednášek -- od akvizice primárních dat a jejich zpracování až po začlenění zpracovaného záznamu do informačního systému jako řádného studijního materiálu. Na příkladě systému budovaného na Fakultě informatiky MU ukážeme, které části systému jsou lokálního charakteru a které části systému je třeba budovat jako centralizovaný univerzitní prostředek s ohledem na efektivitu vynaložených prostředků.
Metodologie záznamu přednášek
Radovan Hakl, Pavel Šiler (Masarykova univerzita v Brně)
Autoři se chtějí podělit o zkušenosti s tvorbou digitálních filmů pro E-learning. Uvádějí, jaká úskalí čekají na tvůrce multimediálních vstupů z hlediska problémů technických, organizačních, jednotlivých profesních specializací a semiotických. Jaké nároky staví elektronické vzdělávání na formy komunikace a jak zaznamenat přednášky v co nejlepší formě co se týče techniky, stylu a didaktické hloubky.
Týmová tvorba e-learningového obsahu v modelu SCORM
Jan Pejša (Kontis s. r. o.)
Příspěvek se věnuje specifikám procesu technické tvorby e-learningového obsahu. Tvorba elektronických kurzů je natolik specifický a komplexní proces, že pouhé použití kvalitních klasických vývojových nástrojů, určených pro tvorbu kurzů, s využitím procesních metod běžně používaných pro vývoj software, většinou nepřináší očekávanou efektivitu, flexibilitu a znovu použitelnost. Příspěvek se proto věnuje problémům, s nimiž se tvůrci e-learningového obsahu většinou setkají při klasickém přístupu k vývoji kurzů a ukazuje, jak se lze těmto problémům vyhnout v případě použití LCMS na bázi SCORM s týmovými nástroji. Článek v závěru popisuje výhody integrace systému pro tvorbu obsahu s využívaným LMS.
Praktické zkušenosti s využíváním LMS a tvorbou elektronických studijních opor vytvořených v souladu se specifikacemi v oblasti e-learningu
Adrian Kapias (VŠB-TU Ostrava)
Na VŠB Technické univerzitě Ostrava je jedním ze dvou systémů používaných při podpoře výuky LMS iTutor. Systém pracuje na principu klient-server a všechny jeho moduly je možno provozovat v internetovém prohlížeči. V příspěvku jsou shrnuty postřehy a zkušenosti z takřka dvouletého aktivního využívání tohoto systému při podpoře kombinovaného studia, ale také kurzů celoživotního vzdělávání. Vývojový nástroj CDS/Publisher je schopen vytvářet elektronické studijní opory dle specifikace SCORM verze 1.2. Takto vytvořené elektronické studijní opory mohou obsahovat jak interaktivní prvky a testové otázky, tak i multimediální prvky. Jsou probrány technické aspekty tvorby takových materiálů s ohledem na všeobecně používané programové vybavení v akademické obci. Na závěr jsou probrány praktické zkušenosti z tvorby a využívání studijních opor v systému iTutor, které byly získány na téměř třech stovkách studentů kombinovaného studia, a také při školeních pedagogických pracovníků pro práci v jednotlivých prostředích.
Zkušenosti z vyučování chemické teorie a jeho administrativa v e-prostoru Masarykovy univerzity
Pavel Kubáček a Zdenka Michaličková (Masarykovy univerzita v Brně)
Jsou shrnuty zkušenosti s nasazením e-podpory vyučování a studia v několika teoretických chemických předmětech v bakalářských studijních programech v akademickém roce 2004/2005. Jde zejména o první pokusy využití prostředků budovaných v rámci Informačního systému MU (IS), od administrativy vyučování, přes průběžné testování v IS, přednáškové prezentace a hypertexty ke studiu až po ukončení předmětu výhradně elektronickou zkouškou. Je diskutována možnost propojit e-teaching s aktivním, problémově orientovaným vyučováním a prezentován názor na výhled potřeb HW a SW podpory vědeckého vyučování.
Prezentace Powerpoint
video_start.wmv
video_end.wmv
Elektronická podpora výuky na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni
Václav Vrbík (Západočeská univerzita Plzeň)
Příspěvek uvádí stručný přehled vybraných multimediálních výukových aplikací vytvořených na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, které jsou využívány při distanční výuce formou e-learningu. Hlavní pozornost je věnována možnostem vybraných nástrojů použitých v e-learningových kurzech. Jedná se zejména o kurzy Úvod do zpracování textových informací (vizualizace pomocí flashových animací), Programování v aplikacích (realizace spustitelných a modifikovatelných příkladů v HTML, JavaScriptu a VBScriptu), Programování (realizace spustitelných a modifikovatelných příkladů v Pascalu). V příspěvku jsou dále uvedeny možnosti programu ProAuthor -- autorský systém orientovaný především na podporu tvorby zdrojů on-line kurzů a off-line multimediálních učebnic.
Připravenost studentů a zavádění e-learningu na Fakultě chemické VUT v Brně
Martin Weiter, Petr Zdílna, Karolína Černá, Miroslava Krčmová (Vysoké učení technické Brně)
Příspěvek ve své první části shrnuje výsledky opakovaných průzkumů provedených mezi studenty prvního ročníku Fakulty chemické. Průzkum byl zaměřen na zjištění informační gramotnosti a schopnosti orientace v didaktických informačních technologiích a elektronických informačních zdrojích. V druhé části příspěvku jsou poznatky z tohoto průzkumu konfrontovány s našimi konkrétními zkušenostmi s postupným zaváděním e{}learningových učebních opor do výuky (hypertextové návody, multimediální opory -- videoklipy, testy a autotesty, nástroje pro administraci studia). Logickým vyústěním celého procesu tvorby těchto učebních pomůcek byla implementace LMS systému Moodle a jeho využití ve výuce, které je náplní závěrečné části příspěvku.
E-learning z druhé strany: pohled studentů
Jiří Zounek (Masarykova univerzita v Brně)
E-learning se v poslední době stává součástí výuky na školách mnoha typů. V poměrně velké míře implementují elektronické podpory studia do svých programů také vysoké školy a univerzity. Velká pozornost je přitom věnována zejména technologickým otázkám (např. výběru adekvátního LMS systému, vybavení instituce infrastrukturou aj.), dále pak přípravě obsahu kurzů nebo výukových materiálů, případně přípravě vyučujících na používání elektronické podpory ve výuce. Relativně málo poznatků máme o tom, jak vnímají studující výuku podporovanou elektronickými médii. Přitom je zřejmé, že hodnocení uživatelů se může stát významným prostředkem rozvoje e-learningu. Ve svém příspěvku budu prezentovat výsledky výzkumné sondy, jejímž cílem bylo zmapovat a analyzovat názory studentů na začlenění systému Moodle do prezenční výuky (jednoho kurzu) realizovaného na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Využití nástrojů pro zpracování přirozeného jazyka v e-learningu
Tomáš Gregar, Tomáš Pitner (Masarykova univerzita v Brně)
Systémy pro počítačově podporovanou výuku, které jsou v dnešní době používány, ve většině případů nevyužívají plně možností dnešního stavu informačních technologií. Jeden z oborů, který by mohl pomoci všem uživatelům systémů elektronické podpory výuky je technologie zpracování přirozeného jazyka. Tento článek popisuje náš výzkum v této oblasti. Ukazuje případy použití technik zpracování přirozeného jazyka (Natural Language Processing, NLP) při práci s výukovými systémy (jejich možnosti při vyhledávání, zjednodušování přípravy učebních materiálů, získávání zpětné vazby od studentů apod.). Zabývá se především nástroji a postupy, které jsou ve stavu praktického použití nebo jsou aktuálně vyvíjeny -- mnohdy přímo na Fakultě informatiky (FI). Dále bude představena architektura mezinárodně vyvíjeného systému CEWebS, která umožní využití takovýchto nástrojů prostřednictvím webových služeb. Mohou být pak jednodušeji spravovány a zakomponovány do obecných LMS. Článek se zaměřuje na využití elektronického zpracování českého jazyka, neboť různá pravidla jednotlivých jazyků znemožňují jednoduché převzetí obecných mezinárodních systémů, většinou vytvořených pro angličtinu.
Standard SCORM v teorii a praxi
Kamil Kopecký (Univerzita Palackého v Olomouci), David Pokorný (Net-University s. r. o.)
Příspěvek se zabývá popisem základních principů e-learningového standardu SCORM (Sharable Content Object Reference Model) se zaměřením na znovupoužitelnost, kompatibilitu a interoperabilitu. Mimo jiné popisuje proces tvorby vzdělávacího obsahu s využitím freewarového autorského nástroje WBT Express a LMS UNIFOR.
Základní problémy realizace eLearningového systému
Roman Malo (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně)
Základním předpokladem využití eLearningu je vytvoření platformy, která je schopna vhodným způsobem podpořit všechny nezbytné procesy. Existuje několik základních přístupů k vytváření zmíněné platformy. Jedním z nich je realizace eLearningového informačního systému in-house způsobem, což je přístup, na který je mnohdy nahlíženo kriticky. Přesto pokud existují podstatné důvody k jeho volbě, může se jednat o dynamický a flexibilní směr rozvoje univerzity, a to i přes některé problémy, které je potřeba při vývoji systému překlenout.
E-learning jako možnost rozšíření výuky směrem k zájmovým oblastem
Hana Cídlová, Jitka Macenauerová, Jitka Požárová (Masarykova univerzita v Brně)
Článek informuje o využití e-learningu Katedrou chemie PdF MU v Brně k prezentaci učiva, které překračuje rámec základní výuky, avšak studenti o ně mají zájem. Jedná se především o chemickou část předmětu Základy fyzikálního a chemického učiva (určeno studentům učitelství na 1. stupni základní školy). Materiál je zaměřen na demonstraci vybraných efektních chemických pokusů přiměřených pro práci s dětmi na 1. stupni základní školy. Zjednodušená podoba kurzu (bez videozáznamů, pouze vybrané sekvence obrázků) je vystavena na stránkách [24bib2]. Kurs si neklade za cíl nahradit skutečné experimentování v laboratoři, ale má studentům usnadnit přípravu na přímou výuku a umožnit návrat k pokusům i po proběhnutí přímé výuky, bez přímé asistence vyučujícího (která pro velký počet studentů není trvale možná). Materiál má být také pomocníkem těch, kteří by si pokusy určené pro práci s dětmi rádi vyzkoušeli samostatně (např. studenti dálkového studia nebo učitelé z praxe). V současnosti intenzivně pracujeme na dokončení práce (plánováno září 2005). Dalším alternativním motivačním prostředkem pro výuku chemie, který byl vytvořen na Katedře chemie PdF MU v Brně, jsou společenské hry (pexesa, kvarteta) s chemickou problematikou, vystavené na adrese www.ped.muni.cz/wchem/hry.htm, odkud je možno si herní karty i pravidla (včetně didaktických obměn pravidel) stáhnout. Na uvedené adrese je možno si pexesa i zahrát proti počítači.
User Behavior in Learning Objects Repositories
Zdena Lustigová (Karlova univerzita v Praze)
This paper investigates the ways in which users interact with Learning Objects Repositories (LORs) such as ARIADNE, MERLOT, SchoolNet, TOLEDO, SMETE and Czech repository TELMAE when searching for relevant learning objects. The author focuses specifically on the ways users search the TELMAE learning object repository EduPort, on the effectiveness of their work and satisfaction with results. The obtained data are compared to similar data from MERLOT Federated Search, Canadian SchoolNet search and query tools and SMETE query tools. The presented analysis is based on the empirical observation of user behavior and on the log files of queries. The author investigates user behavior and compares it with the behavior of the indexers (librarians, authors) who introduce learning objects into EduPort. Special consideration is given to the role of metadata model and taxonomy selection. At the end the obtained results are discussed with respect to the main aim: to suggest guidelines for the further development and improvement of application profiles and toolsets of partial LORs and, especially, to support the effort of some noncommercial subjects in development of unified LOR gateway.
Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných vzdělávacích pomůcek
Karel Květoň (Ostravská univerzita)
Cílem projektu v roce 2005 bude zlevnění a zkvalitnění tvorby a efektivní užití standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek (SMVP), vyhovujících modelu SCORM (viz www.adlnet.org). Standardy umožňují vytvořené SMVP znovu použít a aplikovat je v kurzech jiných VŠ.
Sociálne modely výučby pre blended learning
Lenka Pivková (Technická univerzita v Košicích)
V článku sú popísané tri sociálne modely výučby, konkrétne, výučba prípadovými štúdiami, výučba riešením reálnych problémov a výučba riadenými projektmi. Uvedené modely je možné použiť pri dištančnom spôsobe výučby formou blended learning.
Specifika jazykové přípravy na Univerzitě obrany s podporou ICT
Eva Staňková, Jiří Dvorský, Miroslav Hrubý (Univerzita obrany Brno)
Cílem příspěvku je poskytnout základní informace o jazykovém vzdělávání na Univerzitě obrany (UO) v Brně, jeho současném stavu, specifických rysech a zamýšlených perspektivách. Hlavní pozornost je věnována zahájenému procesu implementace ICT do jazykového vzdělávání. ICT je zde chápáno jako podpůrný prostředek k dosažení vyšší efektivnosti výuky jazyků na UO v souladu s uvedenými cíli. Je charakterizován uvažovaný cílový stav struktury a využití ICT podpory, která by v budoucnu měla tvořit základ zamýšleného distančního jazykového vzdělávání v resortu obrany.
Využití multimediální projekční techniky k výuce gynekologie a porodnictví na LF v Hradci Králové
Ivo Kalousek (Univerzita Karlova Praha)
Autor informuje o možnostech využití multimediální projekční techniky ve výuce gynekologie a porodnictví posluchačů magisterského a bakalářského studia a posluchačů stomatologického směru na lékařské fakultě v Hradci Králové. Představuje vizi sdružení základních prezentačních komodit do ucelených exportních celků jako nového studijního materiálu, jejich exportu na nosiče, lokální server a internet, vytvoření biomedicíncké sekce Techfilmu a podporu projektu Telemedicína.
Systémová implementace elektronické podpory výuky
Miroslav Křipač (Masarykova univerzita v Brně)
Při nasazování rozmanitých systémů pro elektronickou podporu výuky se můžeme setkat s různým pojetím jejich technické implementace. Použitá architektura však má obvykle zásadní vliv na dostupnost a škálovatelnost systému v produkčním provozu, a proto se může stát její vhodný výběr kritický pro následnou životaschopnost celého výukového prostředí. Tato spíše technicky orientovaná případová studie má za cíl prakticky předvést některé základní myšlenky na příkladu Informačního systému Masarykovy univerzity a diskutovat možné výhody a úskalí na modelových ukázkách.
Implementace LMS na ČVUT
Ivo Bažant, Marek Nevosad (České vysoké učení technické v Praze)
Tento příspěvek je zaměřen na implementaci systému pro podporu výuky (LMS) na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). První část příspěvku se zabývá vlastnostmi Microsoft Class Serveru, který je na ČVUT v současné době implementován. Následuje stručný popis Informačního systému ČVUT a část zaměřená na vlastní integraci LMS do Informačního systému. V závěru je uveden současný stav implementace a výhled do budoucna.
Inovace výuky odborných předmětů na bázi řízení projektu
Radoslav Fasuga, Libor Holub, Jana Šarmanová (VŠB -- Technická univerzita Ostrava)
Tento článek se zabývá problematikou zavádění multimediálních studijních opor a e-learningu do procesu prezenční, kombinované, distanční výuky a oblasti celoživotního vzdělávání. Popisuje možný přístup při návrhu, zavádění a rozšiřování studijních opor, možnosti projektového řízení a management obsahu kurzu. Jsou zde popsány dva základní přístupy, při zavádění nových studijních opor z hlediska univerzitního prostředí a komerční organizace. Článek popisuje rozdíly mezi těmito dvěma typy institucí a jejich požadavky. Možnost využití vlastních zdrojů k návrhu studijních opor oproti komerčnímu přístupu - nákupu hotových výukových jednotek. Je zmíněna oblast standardů pro tvorbu studijních opor a jejich význam při přenositelnosti a integraci do zavedeného studijního procesu. Využití širší základny lidských zdrojů (studentů, zaměstnanců) vedených odborníkem v dané problematice k zrychlení, zefektivnění a přehlednosti tvorby podpůrných studijních materiálů. Je popsán způsob revize a aktualizace studijních materiálů z pozice revidenta studijních opor a zohlednění možných změn při návrhu původních materiálů. Dále je popsán pohled z hlediska využití LMS a LCMS systémů při návrhu, tvorbě a údržbě studijních opor. Požadavky na funkce a ovládání z hlediska návrhu a tvorby studijních plánů a integrace studijních opor.
E-learning učiteľov fyziky
Karla Holá, Soňa Gažáková (Univerzita Komenského, Bratislava)
Tento príspevok pojednáva o elektronickom vzdelávaní, ktoré poskytuje Oddelenie didaktiky fyziky na FMFI UK. V príspevku definujeme účasť pracovníkov Oddelenia na e-learningu a súčasný stav implementácie elektronickej výučby. Kurzy sú rozdelené do kategórií podľa podielu prezenčnej výučby a podľa spôsobu využitia študentmi. V príspevku diskutujeme aj špecifické využitie dištančného elektronického vzdelávania nutné pre prípravu učiteľov fyziky. Na záver príspevku je porovnávaná prezenčná a dištančná forma štúdia a ich výhody a nevýhody na základe odozvy od účastníkov kurzu.
Využití e-learningových nástrojů MAPLE při výuce matematického modelování
Jiří Hřebíček, Jan Kohout (Masarykova univerzita v Brně)
V článku je prezentována metodika využití e-learningu ve výuce matematického modelování pomocí informačních a komunikačních technologií Maple, MapleNet, Maplet a Maple T.A., které pracovně nazveme "Matematický e-learning". Současně jsou v něm zmíněny některé požadavky na instalaci, údržbu, vývoj a presentaci kurzů matematického modelování na webu.
Ke koncepci elektronické podpory výuky v akademickém prostředí
Jiří Rambousek, Tamara Váňová, Daniel Mikšík\hfill (Masarykova univerzita v Brně)
Ve svém příspěvku se pokoušíme o komplexní pohled na zavádění elektronické podpory výuky v akademickém prostředí. Vedla nás k tomu nutnost zabývat se tímto tématem při přípravě koncepce virtuálního výukového systému, který nyní pro své potřeby vyvíjí Masarykova univerzita. Rozsah příspěvku nás přinutil se omezit jen na základní obrysy problému, které mohou zasvěceným čtenářům znít příliš obecně či triviálně. Příspěvek se však neobrací jen k informatikům a teoretikům vzdělávání, chtěli bychom naopak naznačit, že koncepční úvahy by měly probíhat i (nebo snad především) mimo dnešní e-learningovou komunitu -- ve vědeckých radách a mezi akademickými funkcionáři. Zaměřili jsme se na ty aspekty, které se obvykle neakcentují a které jsou podle našeho názoru nepostradatelné pro úspěšné zavedení e-learningu na vysokých školách, nevěnovali jsme se naopak v takové míře těm aspektům, které jsou dostatečně zpracovány jinde.
On-line způsob výuky pomocí videokonferencí a jeho integrace do LMS
Leonard Walletzký, Martin Kvizda, Jan Slezák, Hynek Julínek (Masarykova univerzita v Brně)
V roce 1998 vznikla na Ekonomicko-správní fakultě tehdy velmi odvážná myšlenka, jejíž hlavní ideou bylo vytvoření virtuální fakulty, do které by studenti chodili minimálně do výuky, kdy by téměř veškerý kontakt s vyučujícím byl zprostředkován komunikací v síti Internet prostřednictvím distribuovaných textů, testování v reálném čase a také videokonferencemi. I když jsme si od počátku byli vědomi, že je stále třeba mít na zřeteli, abychom nesklouzli mezi "pseudouniverzity" nabízející na Internetu získání titulu bez nutnosti vůbec navštívit zemi, kde se daná škola nachází, věděli jsme, že idea virtuální fakulty, pokud je správně pochopena a hlavně uchopena, může přinést do vzdělávacího procesu zcela nový rozměr.
European Virtual Seminar
Iva Hönigová (Univerzita Karlova v Praze)
Abstrakt. V minulém akademickém roce se Univerzita Karlova zapojila do kursu "European Virtual Seminar" (EVS). Cílem EVS je umožnit studentům dnes již 15 evropských univerzit spolupracovat v mezinárodních pracovních skupinách na případové studii. Případové studie jsou zaměřeny na téma udržitelného rozvoje v rámci Evropské unie. Pracovní skupiny jsou složeny ze studentů různých specializací tak, aby mohlo být téma případové studie zpracováno z více úhlů pohledu. Komunikace mezi studenty probíhá především ve virtuálním prostředí. Jazykem EVS je angličtina. EVS je koncipován jako jednosemestrální univerzitní kurs. E-learning je zde využit jako prostředí, ve kterém je možno přivést ke spolupráci studenty různých národností. Ti nejvíce oceňují možnost učit se z postojů svých kolegů z ciziny, nahlédnout problém očima jiné disciplíny a pracovat v novém výukovém prostředí. Výukový efekt EVS je založen na učení se prostřednictvím vlastního zážitku, a spočívá v nové zkušenosti studentů.
Konference "SCO" a efektivita jejího "S"
Danuše Bauerová (VŠB-TU Ostrava)
Příspěvek se zamýšlí nad skutečností, že "sdílení" a "opakované využívání" objektů nefunguje nejen u nás, ale ani v nejvyspělejších eLearningových komunitách tak, jak by odpovídalo vynaloženému úsilí a z toho plynoucím očekáváním. Důvody jsou spatřovány nejen v pracnosti vytváření metadat, které se dosud většinou neděje automaticky a je velmi pracné, ani v nechvalných charakterových vlastnostech lidí (porušování autorských práv) aj. Zkusme se zamyslet nad tím, že vzdělávací model jako systém dosud pracuje na starých principech, kde pouze jednotlivé prvky (např. SCO) se dokázaly přizpůsobit novému modelu vzdělávání. Problémem může být, že jsme si ještě -- my lidé, kteří jsme součástí systému -- dosud dostatečně neosvojili principy vzdělávání ve znalostní společnosti, kdy rozhodující není "předkládat" (studentům informace, resp. objekty), ale "vzbuzovat" (ve studentech) důvody , cíle, účely jejich práce, jejich snažení, hledání, využívání, sdílení -- učení se. Zde je nutno objevovat kapitál informační společnosti!
Pohled na sdílitelné vzdělávací objekty z hlediska tvůrce vzdělávacího programu
Erika Mechlová, Libor Koníček (Ostravská univerzita)
Základní metadata o sdílitelných vzdělávacích objektech zjistí tvůrce programu v knihovně nebo portálu těchto objektů. Co vzdělavatele nejvíce zajímá při tvorbě vlastního vzdělávacího programu se zaměřením na určitou cílovou skupinu klientů bývá však často nedostupné. Která metadata jsou nutná u sdílitelných vzdělávacích objektů pro tvůrce programu a jak by měl být sdílitelný vzdělávací objekt tvořen včetně konkrétních ukázek bude předmětem příspěvku i další diskuse.
Tvorba a užití záznamů přednášek
Jan Sedláček (Univerzita Hradec Králové)
V současné eLearning době se v oblasti využití multimedií začíná ve stále větsí míře využívat video. Na řadě vysokých škol se výrazně rozšířily různé formy záznamu přednášek. Příspěvek představuje sondu, která hodnotí použité metody a formy záznamu přednášek, jejich využití ve vzdělávacím procesu.
eLearning na počátku nového tisíciletí a pět let poté
Petra Poulová, Miloslava Černá (Univerzita Hradec Králové)
V příspěvku jsou stručně charakterizovány základní vlivy a trendy, které se v uplynulých letech podílely na propagaci, seznámení, implementaci a prezentaci možností využití eLearningu ve vzdělávacím procesu.
Searching and E-learning System above Digital Sources
Jan Pavlovič, Tomáš Pitner, Miroslav Kubásek, Lukáš Svoboda (Masarykova univerzita v Brně)
Masaryk University has access to many well-known digital libraries e.g. Springer-Link, ACM Portal, IEEE etc. These electronic sources could be used for improving the quality of education but their effective deployment is quite problematic. This is why Masaryk University has started to develop a new system which should create a better integration of all of these electronic sources to education process. It has a web-based interface and provide better accessibility to potential users; it is designed as a highly modular system, which allows adding new components in the future. For analyses we used Unified Process with UML modeling. The structure of the system is designed according to Model View Controller and it is implemented as Java Servlets/JSP. The system also contains a natural language analyzer unit and an e-learning extension for education and the Web Services transparent cache for improving the performance.
Experiences with E-learning and Visions for an Intelligent Future
James Thomas (Masaryk University in Brno)
In the course of the last twelve months, a group of Masaryk University staff has been developing Anglictina on-line, an e-learning English language course delivered through the LMS, Moodle. This paper outlines some writing and teaching experiences with the pre-intermediate level, and then proceeds to describe how the addition of a range of computational intelligences could enhance the system, or create a new one, to the benefit of teachers and students. The approaches, such as user modeling, data mining and natural language processing, are areas of research activity at the Faculty of Informatics, Masaryk University in Brno.
Úvod do OpenOffice.org
Zdislav Fanta (FFII.CZ)
Základem libovolné duševní činnosti je vypracování dokumentace. Výpočetní technika součastnosti a blízké budoucnosti nám již standardně nabízí k této činnosti základní pomůcku -- označujeme ji kancelářský balík. Obsahuje základní programové vybavení ke zpracování textu libovolné struktury, zpracování dat do tabulek s možností provázání informací a automatickému generování informací nových. Rychlému vytváření přehledných grafů. Základní nástroje pro snadné kreslení jednoduchých schemat a obrázků. Kancelářský balík zajištuje jednotné prostředí a provázání jednotlivých součástí, zajištuje tisk, export, import dat atp. V neposlední řadě obsahuje nástroj k jednoduchému vytvoření listové prezentace doplněné o množství interaktivních a animovaných prvků. Prezentace jsou důležité, pokud chceme představit základy a obecné rysy naší práce. Přednáška představí moderní kancelářský balík OpenOffice.org, který v blízké budoucnosti pravděpodobně umožní a ustanoví svobodné sdílení informací. Odstraní diskriminaci, která nutí dnešního uživatele zakoupit si komerční kancelářský balík, i když ho jinak vůbec nepotřebuje (například státní správa, která zveřejňuje informace často v souborech s příponou .doc). EU doporučuje nový formát "OpenDocument" (nový formát OpenOffice.org verze 2.0, která v nejbližší době oficiálně vyjde) k širokému použití jak ve státní správě, tak v komunikaci státní správy s občany/firmami, tak k obecné výměně dat. Plánuje se ustavit OpenDocument jako normu ISO. Po krátkém představení účastníkům konference bude probíhat školení v počítačové učebně, kde se mohou zájemci seznámit a přímo vyzkoušet OpenOffice.org. Lektor bude připraven zodpovědět konkrétní dotazy. Specielně k příležitosti konání konference SCO2005 bude připravena série instalačních CD s českými OpenOffice.org, která budou dostupná zdarma.
Elektronické publikování pro e-learning
Petr Sojka (Masarykova univerzita v Brně)
Nejčastějším způsobem komunikace při e-výuce a aktivitách typu blended learning zůstává stále dokument , ať již to je skriptum, prezentace, webová stránka nebo e-mail. Přesto kvalita dnešního elektronického publikování zaostává za kvalitou, kterou u klasických publikací dosahovali mistři černého řemesla před sto lety. V článku analyzujeme možné příčiny tohoto stavu, i nové dosud málo využívané možnosti dnešního elektronického publikování, a ty demonstrujeme na přípravě a zpracování tohoto sborníku.
Prezentace PDF
PostScript pro tisk (4 snímky na stranu)
Inovace vzdělávání v regionu Morava a Slezsko.
Danuše Bauerová (VŠB-TU Ostrava)
Představení projektu VIRTUNIV, na kterém spolupracují tři vysoké školy Moravskoslezského kraje. V současné době dochází k rozšíření spolupráce o společné aktivity s MU Brno.
Informační systém pro řízení školy s distančním vzděláváním s Class Serverem
Jiří Laciga (CCA Group a. s.)
Pod pojmem distanční vzdělávání přestáváme již rozumět vzdělávání souběžné s pracovním poměrem a občasným docházením do školní budovy, dnes bychom řekli off-line. Distančním nyní rozumíme takové vzdělávání, v němž je hlavním komunikačním prostředníkem počítač a internet. Nový parametr této výuky, kterým je "Kdykoli a kdekoli" činí ze vzdělávání velmi efektivní proces. Chtělo by se říci, že nastává revoluce ve vzdělávání, leč skutečná praxe se revoluci nepodobná. Bude to patrně generační otázka. Že dojde globálně ke změně v tomto oboru, je prakticky jisté a potvrzuje to i vstup Microsoftu do tohoto trhu s produktem Class Server. Položme si otázku: "Jsme jako společnost na tuto změnu připraveni?"
From Educational Principles to Open Source Web Services for Technology-Enhanced Learning
Juergen Mangler, Renate Motschnig-Pitrik, Michael Derntl (University of Vienna)
When introducing technology-enhanced learning, universities are faced with the question of whether to buy an off-the-shelf learning platform or to develop a home-grown solution. In this paper we discuss the particular benefits we have experienced in developing special purpose Web Service modules to support specific didactic elements in the computer science curriculum. We argue that learning platform modules, in order to be fully effective, need to be derived from educational principles and practice. In support of this observation we illustrate a systematic way of deriving Web Service modules from didactic goals. During the presentation we share our experiences in practicing person-centered, technology enhanced learning and discuss students' reactions. More detailed examples and links are given in the corresponding paper.
Elektronická podpora výuky na MU
Luděk Matyska (Ústav výpočetní techniky MU)
Masarykova univerzita v Brně se v posledních dvou letech začala se stále rostoucí intenzitou věnovat vytvoření prostředí pro efektivní elektronickou podporu výuky. V rámci projektů rozvojového programu MŠMT je vytvářena nejen technická základna, ale postupně je důraz převáděn na integraci pomocí systému podpory výuky (LMS) a souvisejících organizačních a metodických kroků. Vybavení poslucháren audio a video technikou je doplněno systémy pro snímání a následné zpracování videozáznamů přednášek, univerzita bude od roku 2005 používat i videokonferenční prostředí pro propojení vzdálených lokalit. Založením distribuovaného Centra elektronické podpory výuky bylo vytvořeno metodické pracoviště, které zajistí nezbytnou koordinaci jednotlivých složek univerzity a současně odpovídá za přípravu metodických materiálů. MU se rozhodla systém podpory výuky vyvíjet vlastními silami, s plnou integrací s již provozovaným informačním systémem studia. Postupně tak bude vytvářeno prostředí, které opět umožní individualizovaný přístup pedagogů ke studentům i při rostoucím počtu studentů a bez omezení vyplývajících z extrapolace středověkých zkušeností, ignorujících možnosti informačních a komunikačních technologií.
SIPVZ pro nový školský zákon
Radek Maca (MŠMT ČR)
Od začátku letošního kalendářního roku platí nový školský zákon (č. 561/2004), který přináší do škol více volnosti v tvorbě vzdělávacích plánů. Rámcové vzdělávací programy určují cílové požadavky -- kompetence a celý proces jejich naplnění si organizuje učitel. V rámci realizace Státní informační politiky (SIPVZ) vzniká celá řada drobných výukových materiálů, které pak ve spojitosti s rozsáhlejšími výukovými programy či e-learningovými kurzy nabízí učitelům i žákům značné možnosti při stavbě své výukové lekce. Pro evidenci, zatřídění a evaluaci těchto výukových materiálů slouží evaluační web. Poskytuje řadu nástrojů, které umožní zájemci vyhledat, event. porovnat hodnocení výukového objektu jak autorem, tak i jinými učiteli. Propojením na různá úložiště dat pak může uživatel přímo online vytvářet svou výukovou prezentaci nebo si pouze připravovat podklady pro tvorbu např. e-learningového kurzu.